Jednoho dne, bez jakéhokoliv plánování, si tatínek při oblékání řekl:
„Co kdybychom dneska vyrazili na dobrodružství?“
A Evička nadšeně vykřikla: „Jóóó!
Tatínek řekl, tak pojedeme do ZOO! A do aquaparku!“
A tak neváhali ani chvilku. Rychle si sbalili batůžky a kufr — Evička si vzala oblíbeného plyšáka a banán na cestu, tatínek nezapomněl na plavky — a vyrazili autem směrem do Poznaně.
Cesta utíkala rychle. Sluníčko svítilo a rádio hrálo oblíbené písničky. Evička během cesty usnula. Probudila se až těsně před příjezdem na místo. První zastávka byla v krásné Nové ZOO. Evička nadšeně nastoupila do vláčku, který je zavezl hluboko mezi výběhy zvířat. Viděli majestátní slony, vysoké žirafy, kouzelného hrocha, huňaté medvědy i pestrobarevné papoušky. Evička nejvíc milovala malé ptáčky, kteří cvrlikali, jako by si mezi sebou povídali. Tatínek jí šeptal do ouška různé zajímavosti o zvířátkách a Evička pozorně poslouchala.
Ale víte, co bylo nejlepší? Obrovská prolézačka v korunách stromů! Evička vyšplhala až nahoru, odkud vedla velká klouzačka až dolů na zem. Smála se tak nahlas, že se smál i tatínek. A pak si to šli zopakovat znovu… a znovu… a ještě jednou.
Když se sluníčko začalo sklánět za obzor, zamířili do útulného Cinema Hotelu, kousek od centra města. Po ubytování se vydali na večeři do krásné italské restaurace, kde si objednali velkou porci špaget, k tomu džus pro Evičku a jedno pivo pro tatínka. A teď pozor — když přišel čas zaplatit, Evička se sama rozběhla za obsluhou a odvážně řekla:
„Poprosze zaplatit.“
Tatínek měl radost a obsluha taky. Za takovou odvahu si Evička mohla vybrat dvě barevná lízátka!
Po večeři se ještě šli projít na poznaňské náměstí, kde je vítaly krásné barevné domky, jako z pohádky. Byly červené, modré, žluté, zelené — každý jako jiný bonbon. Evička je obdivovala a řekla, že by v takovém domku chtěla někdy přespat.
Druhý den ráno si dali snídani v Pomeranian café, kde měli míchané vajíčka a palačinky s Nutellou. A pak už hurá do aquaparku! Evička se nemohla dočkat. Plavala, skákala do vody, jezdila po modré skluzavce a smála se, když bazén rozvlnily umělé vlny jako v moři. Tatínek jí pomáhal plavat a společně se smáli, až jim z toho tekla voda z nosu.
V aquaparku zůstali až do večera. Tentokrát, když řekl tatínek, že už půjdou, Evička neprotestovala. Byla příjemně unavená a spokojená.
Cestou zpátky do Bydhoště si Evička pustila v autě pohádku Ledové království a při písničce Let It Go si zazpívala společně s Elzou.
A tak skončil jeden nečekaný, ale kouzelný výlet, který si tatínek i Evička budou ještě dlouho pamatovat.
Dobrou noc, Evičko. Ať se ti zdá o slonech, skluzavkách a barevných domech v Poznani. 💫